Deváťáci na Moravě

V úterý po snídani nás objednaný autobus odvezl do Strachotína a po hrázi Novomlýnské přehradní nádrže vlastní nohy odnesly do Dolních Věstonic. S věstonickou krasavicí jsme se museli vyfotit, ale stejně zajímavá byla moderní kašna na návsi nebo kalendář věků. Jen muzeum bylo kvůli rekonstrukci zavřené, tak mamuti až příště. Pak jsme se nalodili na loď a prohlédli si krásy okolí z její paluby. A po výborném smažáku s hranolky jsme zamířili na Pálavu, na zříceninu hradu Děvičky. Někteří si se zájmem poslechli pověsti, které se k němu váží, ti sportovněji nadaní si vyšlápli ještě další kopec, až k vysílači. A pak už nás čekala cesta dolů do Pavlova a odtud autobusy zpět do Němčiček.

Ve středu už byl program volnější. Prošli jsme se Němčičkami, u vysílače si někteří přečetli příběh napsaný němčičským nářečím, u kapličky jsme zase zavzpomínali na sloh v 6. třídě, kdy jsme kapličku podle popisu kreslili. Také jsme se ujistili, že je od ní vidět nejen do Břeclavi, ale i na rakouské větrné elektrárny. Po obědě ve vedlejších Bořeticích jsme se vydali na kravihorskou rozhlednu a zpět do Němčiček. Cestou jsme si ještě nasbírali dříví na večerní táborák a pak už spěchali na večeři. Po večeři nás čekalo překvapení – návštěva pravého moravského sklepa s výkladem vinaře. Výklad byl zajímavý, ale moc dlouhý, tak jsme se rozloučili a šli udělat rozlučkový táborák. Protože dlouhou procházkou někomu zase vyhládlo, tak jsme zkoušeli, co všechno je ještě jedlé, když se to opeče na ohni. A pak už poslední noc v Němčičkách a hurá domů.  

Až na jeden ztracený a znovu nalezený mobil se výlet moc vydařil, jen jsme litovali, že jsme podobné tmelící akce nemohli zažívat i v předchozích letech. A ještě jsme vybrali 948 korun na opravu Děviček.