Krajské kolo soutěže Pokos

S vítězstvím ve školním kole branně – vědomostní soutěže Pokos si kluci a holky ze 7.A vybojovali také účast v krajském kole. Ve sportovních disciplínách jsme si věřili, ale co ta orientace v mapě? Bylo nám jasné, že konkurence bude velká, tak jsme se začali připravovat. Pan Hoznedl, tatínek spolužáka Michala, byl tak hodný, přišel do školy, půjčil nám mapy i buzoly a hlavně všechno vysvětlil a ukázal. Značky jsme se naučili, protože jsou většinou logické, ale počítání skutečné vzdálenosti podle měřítka mapy, to byl oříšek. Někteří to nakonec pochopili a někdo se to raději naučil zpaměti? Na první pomoc máme odborníka Dominika, ale i tak jsme nic nenechali náhodě a při hodinách OZetka jsme si všechno raději zopakovali. A sportovní disciplíny, jako je šplh, překážkový běh, dřepy nebo sedy - lehy máme natrénované, jsme přece sportovci.

Ve středu 18.6. jsme vyrazili na hřiště do Radčic. Přivítalo nás krásné letní počasí, naši ,,staří známí“ - vojáci z krajského velitelství AČR, ale hlavně docela velká konkurence, dalších devět týmů z celého plzeňského kraje. Po slavnostním zahájení a nezbytných instrukcích jsme vyrazili na dřepy, sedy – lehy a šplh na tyči. Kluci a holky jeli, udělali byste 28 dřepů za půl minuty? A ve šplhu máme plný počet bodů. Hurá!

Raněnému bychom také dokázali pomoci, body nás stálo jen to, že jsme se nejdříve nerozhlédli. Na prázdném travnatém hřišti nás to prostě nenapadlo.

Zato v typicky branných disciplínách jako je střelba a hod granátem jsme zaváleli. Soutěživí kluci na každém stanovišti zjišťovali, jak si náš tým vede a v polovině soutěže už začali všichni pomýšlet na vítězství. A naše dvě dívky, Adéla a Terka, všude budily zaslouženou pozornost, jak jsou malé, ale šikovné. A také sebevědomé… a to je dobře.

Po výborném obědě přímo na hřišti nás čekalo poslední stanoviště – vědomostní test. Ten ve školním kole nebyl, tak jsme vůbec nevěděli, co nás čeká. NATO, EU, AČR – to nás napadlo a máme to v malíku, díky Míšovi, který má přehled. Ale dějiny, hlavně dějiny 20. století, které se na základce moc neučí, to byl problém. Celý tým ale nakopl mozkové závity, tak jsme se snad nikdy nesnažili. Domča poznal pana prezidenta, Míša pohovořil o konci 2. světové války v Evropě a nakonec z toho bylo 14 bodů z 20.  

O to napjatěji jsme čekali na vyhlášení výsledků. Desáté, deváté, osmé, sedmé místo, nadšeně tleskáme soupeřům, protože stále neslyšíme 1. Základní škola z Plzně. Po předání bronzových pohárů jsme se dočkali – krásné druhé místo.

Diplomy, poháry, fotky, spousta skvělých dárečků na památku a dobrý pocit, na vítězný tým z Janovic jsme ztratili jen 4 body. A tady je máte – Adéla, Terka, Péťa, Dominik, Domča a Míša.

Na další fotky se podívejte v naší fotogalerii.